• za poslední 2 mil. let:
• teplotní minima = doby ledové/glaciály
• maxima = meziledové/interglaciály
• Vrcholné interglaciály - převládá listnatý les, někde drobné stepní ostrůvky
• Interstadiály (teplejší období v glaciálu) - převládá lesostep, sprašová step, parková tajga
hl. glaciály: Günz, Mindel, Riss, Würm
největší zalednění v Rissu (naše sev. hranice a Mor. brána)
konec Würmu a zač. holocénu - 8 300 (výbuch poslední sopky stř. Evr.)
vývoj v době poledové
• Pro návrat organismů z glaciálních refugií - důležitá orientace pohoří
• Evropa - pohoří jdou rovnoběžkovým směrem - velká překážka pro migraci
• Skoro všechno, co tu je, sem přišlo po posledním zalednění
• Postglaciální vývoj nelze oddělit od vlivu člověka
holocén
• preboreál – 7 700, ostrůvky borů a březových lesů, + líska, jilm, dub
• boreál – 6000, oteplení, ostrůvky stepí, smíšené lesy s lískou
• atlantik – 4000, holocenní klima. optimum (tepleji a vlhčeji), doubravy, zalesnění + buk, jedle, první zemědělci (neolit)
• epiatlantik – 1200, vertikální stupňovitost vegetace dnešní podoby (černozemní step – listnaté lesy+lesostepi – jehl. horské lesy – alpinské hole), doba bronzová
• subboreál – 1000, ml. doba bronzová, vrchol pravěké ekumeny (přeměněné krajiny)
• subatlantik – 800/+ 600, chladněji, + habr, doba železná, Keltové, Germáni
• subrecent – stěhování národů, zemědělství, odlesnění, sedimentace v aluviích
ekologická společenstva stř. Evropy
hlavní dřeviny stř. Evropy: buk lesní, habr obecný, dub zimní, dub pýřitý, olše lepkavá, dub letní, smrk ztepilý, jedle bělokorá, kleč
• Přirozené bezlesí je relativně vzácné. Jen tam, kde je vody málo (skalní stepi, k jihu obrácené stráně na nejsušších místech), nebo, kde je vody hodně (rašeliniště a jiné mokřady). Bezlesí udržované disturbancemi (lavinové dráhy).
• Půdy: Listnaté lesy: hnědozemě, smrčiny - podzoly, stepi - černozemě
Curyšsko-montpellierský systém, třídy:
listnaté lesy
• opadavý listnatý les, hájový podrost s geofyty (dubo-bukové)
• mokřadní olšiny a vrbiny
• vrbové lemy toků
jehličnaté lesy
• přir. porosty s převahou jehličnanů i kosodřeviny
• bohaté vřesovcové bory, vápencové
vodní nádrže a toky
• vodní rostliny – kořenící, nekořenící, na dně, plovoucí
• prameniště
slanomilná společenstva
rákosiny a vlhké louky a rašeliniště
• rákosí, ostřice
• rašelinné a slatinné louky
• vrchoviště, keříčky Erica a Vaccinia
• Molinio-Arrhenatheretea – vlhké mezické a druhotné louky
• Festuco-Brometea – suché, stepi, prim. i sek., nižší polohy
• krátkostébelné, vřesoviště, kyselé mělké půdy
ekotony, lemy
skály a vysoké hory
• skalní štěrbiny
• sutě a kamenité náplavy
• alpínské trávníky kyselé a zásadité
synantropní vegetace
• akátiny, nitrofilní, jednoletky, rumiště, plevely, intenzivní pastva
• Poslední doba ledová 18000 let př.n.l.
- ochuzení flory řady území
- jedna z hypotéz vysvětlující bohatost tropů vychází z relativní stability klimatu v tropech (byly méně ovlivněny dobami ledovými), i když není pravda, že by se jich klimatické změny nedotkly
- předpoládá se, že díky rovnoběžkovému směru pohoří byla Evropa ochuzena více než severní Amerika
- i v rámci střední Evropy biogeografické rozdíly, dané migracemi druhů (mezi kontinenty jsou rozdíly v čeledích, mezi Alpami a Krkonošemi v druzích a rodech - Alpy a Karpaty a jejich význam pro migraci horských druhů
- i v postglaciálu se vegetace vyvíjí - vývoj je ale modifikován působením člověka, zvláště od neolitické revoluce
- pro návrat z glaciálních refugií - důležitá orientace pohoří:
Evropa - pohoří jdou rovnoběžkovým směrem - velká překážka pro migraci
Amerika - pohoří jdou poledníkovým směrem - tolik nevadí
Invaze - organismy se dostávají tam, co nepatří - někdy nedozírné ekonomické škody
-králíci v Austrálii
-bolševník (Heracleum mandegazzianum) u nás
-kyprej Lythrum salicaria v Americe
Žádné komentáře:
Okomentovat