diverzita
a) počet druhů – závisí na velikosti plochy, species-are relationship
b) diverzita beroucí v úvahu nejen počet, ale i relativní zastoupení druhů
• Simpsonův index dominance = součet všech čtverců relativních zastoupení druhu, diverzita = 1/Simpson
• Shannonův index diverzity = - součet všech rel. zastoupení . ln rel. zastoupení
• druhová, čeledí, rodů...
• funkční diverzita – zastoupení životních forem, Curyšsko-Montpellierský systém (hledání podobných typů, třídy, svazy...)
Mechanismy zachování druhové diverzity
• Diferenciace nik: každý z druhů užívá jiný zdroj, nebo ho užívá v jiné části prostoru
• Patogeny a predátoři: nejhojnější je nejvíce žrán, nejvyšší hustota způsobí větší pravděpodobnost šíření epidemií.
• vysvětlení: dochází ke změnám podmínek nebo k opakujícím se disturbancím tak, že se mění kompetiční ekvilibria, a tím nedojde ke kompetičnímu vyloučení. Medium disturbance hypothesis. Co je medium záleží na produktivitě prostředí
Diverzita společenstva je určena
• Množstvím druhů, které jsou schopny do společenstva přicestovat (species pool)
• Biotickými a abiotickými faktory, které určují, zda druh na daném místě přežije
• Diverzita závisí i na úživnosti, eutrofizovaná prostředí nebývají nejbohatší
• Latitudinální gradient - ve většině skupin jsou nejbohatší tropy
Ekologická stabilita
• Konstance (opak variability)
• Resistence (odolnost)
• Resilience (pružnost)
Diverzita a fungování ekosystémů
Lepším fungováním myslíme:
• Mají větší produktivitu
• Jsou schopny lépe zachycovat živiny
• Lépe zajišťují ekosystémové funkce a služby (“ecosystem services”)
• Mají větší stabilitu
Dva základní “mechanismy”
• Sampling (chance) effect - když mám hodně druhů, tak je větší pravděpodobnost že některý z nich bude schopný zastávat určitou “funkci”
• Complementarity effect - více druhů má dohromady lepší schopnost využívat zdroje, případně, jeden druh může v případně funkčně nahradit druh jiný, pakliže tento vymizí
• Případně větší možnost “facilitation”
• není hlavní vztah mezi diverzitou a stabilitou společenstva, mnoho situací tomu odporuje = citlivost dešt. pralesa, nestabilita agroekosystémů díky mladosti (ne monotonnosti)
• roste od pólu k rovníku i v rámci biomů.
• druhová bohatost je na světě rozšířena nerovnoměrně
• pro většinu organismů platí, že nejvíce druhů je v tropické zóně.
• potenciální evapotranspirace – čím větší tím větší diverzita
• tropy – kolébka a muzeum biodiverzity
Poslední doba ledová znamenala značné ochuzení flory řady území. Jedna z hypotéz vysvětlující bohatost tropů vychází z relativní stability klimatu v tropech (byly méně ovlivněny dobami ledovými), i když není pravda, že by se jich klimatické změny nedotkly. Předpokládá se, že díky rovnoběžkovému směru pohoří byla Evropa ochuzena více než severní Amerika. I v rámci střední Evropy biogeografické rozdíly, dané migracemi druhů (mezi kontinenty jsou rozdíly v čeledích, mezi Alpami a Krkonošemi v druzích a rodech - Alpy a Karpaty a jejich význam pro migraci horských druhů).
• Archeofyty - přišly před objevením Ameriky, nejčastěji z Mediteránu a Malé Asie, typické archeofyty mnoho našich plevelů: koukol, rozrazil rolní, chrpa, mák vlčí
• Neofyty
gradienty
• severojižní gradient diverzity
• na severu méně energie, nik, menší stabilita (kratší historie, větší disturbance)
hot spots
• velká diverzita
• oficiálně kritérium >1500 cévnatých rostlin
• je jich momentálně 25
• jsou to refugia, přechodné zony (ekoton ve velkém)...
pevninské:
• jižní Malajsie, jižní Afrika, Himalaje, Africký roh – Etiopie, Iransko-Anatolijská, Japonsko, Madreánské borovico-dubové lesy, hory centrální Asie, Amazonský prales, Kalifornie, Cerrado, Madagaskar, Nový Zéland, Filipíny, tropické Andy
mořské:
• oblast Indonésie, velký bariérový útes, oblast karibská, okolí Kanárských ostrovů, okolí Madagaskaru, Rudé moře, Sundy
• hot spots poměrně dobře kopírují výskyt zbývajících přirozených lesů, odpovídá jim i celková diverzita rostlin a savců
Žádné komentáře:
Okomentovat